Historie rozhleden v českých zemích

Rozhlednové sekce

Co je to ROZHLEDNA?
Rozhlednový boom
Navštěvování rozhleden
Rozhlednová nej
Představuji rozhlednu
Zapomenuté rozhledny
Rozhlednový obzor
Rozhlednová literatura
Návštěvní kniha
Vstupenky z rozhleden
O těchto stránkách
Problémy rozhleden
Odkazy
O těchto stránkách

Historie rozhleden v českých zemích

Historie rozhleden na našem území je dlouhá již přes dvě století. Přesto první rozhledny nebyly klasickými věžemi tak, jak si je představujeme - tj. někde na kopci. Paradoxem je, že v dnešní době se rozhledny opět přesouvají z kopců na louky a roviny (Ocmanice, Jarošov). To je ale problém, o kterém se dozvíte více v sekci Problémy rozhleden. První rozhledny byly pozoruhodné stavby, které si na svých pozemcích nechala stavět šlechta. Nejstarší rozhlednou, kterou známe, je Minaret v Lednicko-Valtickém areálu, jenž roku 2002 oslavil 200 let. Další věže vznikly ve dvacátých letech - Cibulka v Praze, templ v Krásném Dvoře a Gloriet v Průhonickém parku.

První horskou rozhlednou se stala roku 1825 Josefská věž na Kleti, kterou také nechal vybudovat šlechtic. Od této doby už rozhledny vznikají na více místech, přesto nepravidelně a za různým účelem. Některé věže sloužily zememěřičům (Babylon z roku 1831, Děčínský Sněžník z roku 1865) či lázeňským hostům (Hamelika z roku 1876, Vyhlídka Karla IV. z roku 1877).

Opravdová expanze rozhleden začala až začátkem 80. let 19. století, kdy se zvýšil zájem o turistiku a začaly vznikat turistické spolky. Lidé byli znechucení porobou Rakouska-Uherska, a chtěli proto poznávat svoji zemi. A jak nejlépe poznat svoji zemi? Přece z rozhleden. V tomto období (až do počátku 1. světové války) se stavěly především dřevěné věže, které příliš dlouho nevydržely (první rozhledny v Jizerských horách a na Děčínsku). Na jejich místech často vznikaly nové - někdy i kamenné (Bramberk, Frýdlanstká výšina, Tanečnice).

První světová válka přinesla krátké zastavení rozhlednového nadšení. To se ale znovu rozjelo během období 1. republiky. V průběhu těchto 20 let se o rozhledny zasloužil hlavně Klub československých turistů. Roku 1938 ale přišla Mnichovská dohoda, která vrhla půl století trvající temno nejen na obyvatelstvo, ale i na rozhledny. Vyhlídkové věže vybudované během let 1939 - 1989 by se daly spočítat na prstech dvou rukou.

Po sametové revoluci ale nastala největší expanze rozhleden v celé její dvousetleté historii. Počet nových rozhleden už přesáhl stovku! Dá se tedy bez nějaké troufalosti říci, že žijeme v rozhlednové renesanci.

Zpět na úvodní stránku