Nijak nepřeháníme, když řekneme, že v současnosti žijeme v době rozhlednám zaslíbené. Každým rokem se otevírá hned několik nových rozhleden, navíc pravidelně bývají zpřístupňovány rozhledny dříve uzavřené. Základní geografická otázka je PROČ? Pojďme se tedy podívat po příčinách současného stavu. U rozhleden vzniklých v první polovině 90. let můžeme mluvit o jistou snahu o „návrat ke kořenům“, který se týkal celé české společnosti a hospodářství, nejen rozhleden. Během období 1990 – 1998 bylo postaveno 17 rozhleden, což je více než dvojnásobek za celé období socialismu.

Na konci 90. let bylo však rozhlednové postupně vygradováno do míst, kam se nedostalo ani ve zlaté éře konce 19. století. A příčiny? Tou hlavní nepochybně bylo uvedení seriálu České televize „Rozhlédni se, člověče“, který byl věnován českým rozhlednám. Jeho vysílání zaznamenalo obrovský úspěch a odezvu diváků a mnoho lidí si během jeho sledování uvědomilo, že třeba zrovna nad jeho bydlištěm stojí zapomenutá rozhledna, nebo ideální místo pro její stavbu. Autor scénáře seriálu, prof. Jan Nouza z Technické univerzity, který je považován v současnosti za největšího popularizátora rozhleden u nás, pak v roce 1999 vydal knihu Rozhledny Čech, Moravy a Slezska, která je jakousi nadstavbou seriálu a prvním souborným dílem mapujícím historii rozhleden na našem území. Kniha se zařadila mezi nejúspěšnější tituly roku a spolu se seriálem se zasloužila o zážeh rozhlednového nadšení v České republice. Druhým významným faktorem, který ovlivnil stavbu rozhleden především v prvních letech 21. století, byly potřeby mobilních operátorů. Na českých kopcích vyrostly desítky stožárů sloužících k vylepšení signálu mobilních telefonů. Na řadě míst, především z iniciativy přilehlých obcí, byl jako součást stožárů vybudován speciální ochoz ryze pro vyhlídkové účely. Vzorem a průkopníkem bylo v tomto případě město Ústí nad Orlicí, kde v roce 1996 vznikla první multifunkční rozhledna tohoto typu. Celkem tímto způsobem vzniklo (a v podstatě dodnes vzniká, i když už jde jen o výjimky) takřka 60 nových rozhleden, z nichž bohužel drtivá většina jsou velmi podobné ocelové konstrukce, kdy často nejde jedna rozhledna rozlišit od druhé. Mezi mnohými návštěvníky rozhleden bývají tyto rozhledny dokonce pro šablonovitost zavrhovány. Pravdou však zůstává, že většinou díky svému umístění poskytuje úchvatné výhledy. Pro ilustraci si srovnejte dvě z nových rozhleden - konstrukčně jedinečnou věž v Ocmanicích a šablonovitou věž na Doubravě. Je jasné, která z nich získá vaše sympatie. Teď si však porovnejte výhledy z obou dvou rozhleden - Ocmanice a Doubrava. Rozdíl je neskutečně markantní a se sympatiemi už to není tak jasné....

Přibližně od roku 2005 se u nás začal po „době telekomunikační“ uplatňovat nový trend, který můžeme nazvat „dobou dřevěnou II“. Na krajích převážně menších českých obcí začaly vznikat většinou nižší, ale velmi vzhledné dřevěné rozhledny. Na tomto novém trendu má zásluhu především vstup ČR do Evropské unie a možnost čerpat z jejích fondů. Připravované projekty byly takřka vždy velmi šikovně napsané jako součást naučných stezek či podpůrný prostředek pro regionální rozvoj obce, a proto uspěly. V případě dřevených rozhleden je jejich výhodou nízká finanční náročnost, kdy se realizace takřka vždy vejde do jednoho milionu korun, avšak přetrvává zápor, který poznali naši předkové v 19. století. Ač dnes máme pokročilejší konstrukční techniky, stále je u dřevěné rozhledny nutná náročná údržba a existují oprávněné obavy, že malé obce, na jejichž katastrech nové rozhledny stojí, nebudou údržbu zvládat. Zatím však uplynula příliš krátká doba, a tak oprávněnost této obavy zodpoví až budoucnost.

Počet rozhleden postavených od počátku rozhlednového boomu v roce 1998