Téma - Je to rozhledna, není to rozhledna...?
Připravil jsem pro vás nepravidelnou sekci Téma, která se bude zabývat různými nesrovnalostmi, popřípadě záhadami rozhlednového světa. Pokud i vy máte nějaké nápady, které by tu mohly být rozvedeny, budu potěšen, když mi je pošlete na známou emailovou adresu.
Návrat k tomuto prapůvodnímu rozhlednovému tématu u mne vyvolala neutuchající (naopak spíše sílící) záplava malých dřevěných věží, které rostou především na jižní Moravě jako houby po dešti...Co tedy je anebo není rozhledna? Téma, které řešil snad každý, kdo se o tyto stavby zajímá a málokdo došel k nějakému kloudnému výsledku. Zkusím tedy také přispět svou trochou do tohoto rozporuplného mlýna
Přesná definice rozhledny nikdy neexistovala a nutno říci, že to ani nebylo potřeba. Po většinu dvousetleté historie rozhlížení v českých zemích byla prostě rozhledna vysoká stavba na kopci, která nám poskytovala rozhled na krajinu. S koncem 20. století a nástupem masivního zájmu rozhlednu a zároveň vznikem zcela nového typu rozhleden logicky stoupl zájem o rozhledny i v teoretické rovině. Definici pojmu rozhledna zpracoval poprvé v roce 1998 ke scénáří pořadu Rozhlédni se, člověče a následně i ve své knize Rozhledny Čech, Moravy a Slezska Jan Nouza. Podle něj je rozhledna stavba:
1. vytvořená lidskou činností
2. určená nebo dodatečně upravená k účelům rozhlížení
3. s vyhlídkovým prostorem umístěným alespoň několik metrů nad okolním terénem
4. přístupná široké veřejnosti (byť jen v určitém časovém nebo historickém období)
5. všeobecným povědomím jako rozhledna uznávaná
Body jsou formulovány jasně a zdánlivě působí naprosto neprůstřelně, ale jsou tu problémy.
Jedlová - tato stavba pro mě snad nejdokonaleji zosobňuje pojem ROZHLEDNA
Problémy spoočívají ve dvou bodech definice a u obou je to případ nejednoznačnosti. Splňují podmínky bodu č. 2 hradní věže zřícenin, které byly vyspraveny a jejich hlavní účel je dnes zejména rozhlížecí (nejklasičtějším příkladem je věž hradu Bezděz poskytující obsáhlejší rozhled než drtivá většina rozhleden v ČR)? A co samotný pojem rozhlížení? Myslíme tím rozhlížení z kopce po krajině (tedy dálkové rozhlížení) anebo i výhled z věžičky na přilehlý rybník a bezprostřední okolí? Bod č. 3 přinesl do světa rozhlednové teorie možná ještě větší chaos. Jak definujeme pojem "několik"? Je to dva, tři, čtyři, nebo pět metrů? Jsou následující vyhlídky Peruc, Křivoš, Starovičky rozhlednami?
Rýzmberk - hradní věž, či rozhledna?
Na chaos v debatách rozhlednových nadšenců ve své nové knize z roku 2003 "Rozhledny v 21. století" reagoval Jan Nouza upřesněním své definice. Přibyly dvě zásadní úpravy bodů č. 2 a 3. V bodu č. 2 přibylo před slovo rozhlížení slovo dálkové, kterým autor vyloučil veškeré bahenní rozhledny aneb rozhledny v rašeliništích, u rybníků, atd. V bodu č. 3 pak bylo problematické slovo několik proměněno v konkrétní údaj "alespoň 4 metry nad okolním terénem". Hradní věže pak ze seznamu rozhleden zmizely v úplně s oprávněným odůvoděním, že mnoho kastelánů počalo prohlašovat věž svého hradu za rozhlednu, což zejména pro tvůrce rozhlednových databází znamenalo mnoho bezesných nocí. Bohužel je nutno poznamenat, že upravená definice se v podvědomí návštěvníků rozhleden neuchytila (možná byl i důvodem menší zájem o publikaci). Stejně to vypadá i na rozhlednových stránkách, v jejichž databázích panují u některých problémových rozhleden neshody.
Jedna z "bahenních rozhleden", Lomnice nad Lužnicí - pouze vyhlídka na rybník nebo rozhledna?
Z rozhlednové databáze na těchto stránkách jistě dovedete odtušit, jak se k problematice staví jejich autor. Přesto se však zde oněm několika problémům vyjádřím. Proč zůstaly i po nové definici Jana Nouzy některé bahenní rozhledny? Ač je to možná trochu kacířské, rozhodl jsem se v tomto bodě s profesorem Nouzou nesouhlasit. Jsem sice hlasitým zastáncem rozhleden na kopcích, přesto pro mě zůstávají i věže u rybníků či rašelinišť rozhlednami. On totiž pojem "dálkový rozhled" je velmi ošemetným. Je snad výhled z rozhledny v Ocmanicích dálkovým výhledem? Myslím, že kdybychom se měli řídit podle tohoto pojmu, došli bychom jenom k dalším a dalším polemikám. Proto když má bahenní rozhledna potřebnou výšku, nevidím důvod ji nepovažovat za rozhlednu. A proč v databází webu zůstalo i několik tzv. hradních věží (Rýzmberk, Doubravská hora)? Jedná se sice o věže nacházející se na zříceninách hradů, ale zároveň se jedná o věže nově postavené (tj. v době, kdy již hrad nebyl využíván) anebo masivně stavebně upravené (tj. že věž nabyla vzhledu diametrálně odlišného od svého původního) již především za účelem rozhlížení. Oblast, ve které musím aktualizaci Jana Nouzy vyzdvihnout, je zavedení minimálního výškového limitu pro rozhledny. 4 metry považuji především z vlastní zkušenosti za jakousi psychologickou hranici, kdy člověk už stavbu chápe jako rozhlednu. Stavby nižší bych jednoduše chápal jako vyhlídky. Opodstatnění proto nedává pouze historické chápání rozhledny (vysoká stavba na kopci), ale i nutnost přehlednosti v rozhlednových databázích. Vždyť jednoduchou plošinku s dvoumetrovým žebříkem si dokáže postavit každý zručnější člověk...
I přes kompromis v teorii co je a co není rozledna, zůstává v databázi těchto stránek jedna stavba, která definici nesplňuje. Jedná se o Jeřabinu u Litvínova, jež i přes letošní rekonstrukci, kdy na torzo přibyly opravdové schody a slušivá stříška, nepřesahuje minimální výšku plošiny 4 metry. Proč je tedy (a není to koneckonců případ jen těchto stránek) považována za rozhlednu? Nevím, nakolik bude následující vysvětlení úplně racionální, ale já jsem ji do databáze zařadil minimálně z jakési piety k původní dřevěné nástavbě, jež v první polovině 20. století na současném torzu stávala a byla tak regulérní rozhlednou. Roli jistě sehrálo i to, že na torzo vždy vedl žebřík a Jeřabina byla podle 5. bodu Nouzovy definice jako rozhledna uznávána. Troufám si říct, že kdyby torza ve Slatiňanech a na Rudném u Jihlavy měly vyhlídkovou plošinku a žebřík, byly by za rozhledny také považovány. Zde jsem možná trochu nechtěně otevřel další ošemetnou stránku a to jsou torza rozhleden. Ač jsem je původně do článku zařadit nechtěl, tak nyní už to asi nezamluvím. Lze tedy torza rozhleden (Slatiňany) považovat za rozhledny? Moje odpověď zní spíše ne, protože by tím opět vznikl chaos, co je ještě torzo a co už ne, čímž by už byla rozhlednová teorie vyšroubována do poněkud šílených výšin. Sluší se tedy do stávajících podmínek přidat, že rozhlednou je "zachovalá stavba, na jejíž vrchol je možno vystoupit (zde samozřejmě nebereme pohled na to, že rozhledna je aktuálně nepřístupná veřejnosti) bez využití horolezeckých technik :-)
Definici pojmu rozhledna, tak jak ji chápe autor těchto stránek, naleznete zde
Co říkají definice
Body č. 2 a 3
Nouzova aktualizace
Kompromis
A co Jeřabina?
Toto téma si vyloženě říká o diskusi. Jaký je váš názor na článek a jak vy chápete pojem rozhledna? Přispějte svým komentářem
Předcházející články
Bezručovy vyhlídky
