Reportáž z návštěvy Nisanky
Po Čihadlech jsem nejprve pěšky a poté vlakem z Josefova Dolu zamířil k jedné z nejnovějších rozhleden jizerskohorského podhůří. Z vlakové zastávky Nová Ves jsem za nepříliš vábného, přesto nedeštivého počasí počal stoupat k chloubě ovce - rozhledně Nisanka. Ta je viditelná ihned po vstupu či vjezdu do obce.
Celá cesta od zastávky je značena speciálními šipkami, ale mnohé z nich se nachází ve značněm poškození (zajímavé je, že se to týká jen šipek k rozhledně, jakoby Nisanka měla nějakého nepřítele...)
Po odbočení u obecního úřadu jsem pokračoval po nevyspravené afaltce
Po necelém kilometru se rozhledna objevila opět poměrně náhle - tyto momenty má asi každý návštěvník rozhleden nejradši (samozřejmě až po výstupu na věž)
Samotná rozhledna působí díky zděnému spodku až překvapivě mohutným dojmem
Rozhledna se zdála uzavřená, nejprve jsem doufal, že si obsluha odskočila na toto místo, nacházející se hned vedle věže...
Ale brzy mne z naději vyvedlo následující....Ač ten den naposledy pršelo ráno, na zamčených ocelových dveřích mne přivítalo toto oznámení....
Alespoň jsem si vyfotil hezky zpracovanou informační tabuli...
...a zamlžený pohled od paty věže k Čersné studnici
Ne vždy se návštěva rozhledny vydaří tak, jak by si člověk představoval. Tady bylo proti již od počátku počasí (výled by tak jako tak za moc nestál) a nakonec i obsluha rozhledny, která pár kapek po ránu vyhodnotila jako trvalý déšť a zabalila to. Snad někdy příště...