Reportáž z návštěvy Kopečku v Licoměřicích - zaslal Antonín Kupsa
Náhodný návštěvník si rozhledny téměř nevšimne. Ale i ten, který ji hledá, je v prvním okamžiku na rozpacích. Stavba je umístěna uprostřed běžné zástavby obce a svým tvarem a velikostí spíše připomíná dřevěnou zvonici. Žádná pompéznost velkorysých konstrukcí, žádná uniformita novodobých stožárových věží telekomunikačních operátorů
Počáteční rozpaky se však rychle rozplynou. Stavba splňuje běžná kritéria, která vymezují pojem rozhledna. Co však na návštěvníka dýchne především, a to již na přístupové cestě, je zvláštní atmosféra. Matně si člověk vzpomene na obrázky nad vstupními dveřmi našich babiček s nápisem: „Host do domu, Bůh do domu“. A tento dojem se postupně upevňuje.
Na velké informační ceduli u vstupu se návštěvník dočte ty nejdůležitější informace, a to jak z dávné i nedávné historie obce, kde se stavba nachází, ale také o důvodech vzniku stavby.
Přízemí stavby ani nepřipomíná, že návštěvník vstupuje na rozhlednu, spíše do zahradního altánu
Majitel zde vybudoval krásné posezení s krbem a zahradním nábytkem, které jakoby vybízí k posezení. Svědčí o tom i čerstvé plody na jídelním stole.
Pohled na schody do 1.patra, kde jde další prostor k posezení. Zde se již návštěvník může podívat z oken do kraje, může zde i usednout a případně napsat své dojmy do návštěvní knihy. Zápisy svědčí o tom, že rozhledna je často navštěvována.
Výstupní schodiště do 2.patra, kde je vlastní výhledová plošina rozhledny
Zde již nejsou okna, jen zdánlivě úzké průzory, ale pro potřebu návštěvníka dostačující. Výhled z rozhledny je půlkruhový a poskytuje pohled na Čáslavsko, Kolínsko a Kutnohorsko.
