Reportáž z návštěvy Kovářky - zaslal Antonín Kupsa
Rozhledna Kovářka nevzbudí na první pohled dojem okázalosti ani svou výškou, ani místem, kde stojí. Tento pohled získáte, budete-li s k ní blížit od Oldřichova.
Přesto je něčím zajímavá. Především je to třetí kamenná stavba v České republice, postavená po válce; při její stavbě byl uplatněn styl stavby starých kamenných věží, takže rozhledna budí spíše dojem, že jde o pozůstatek staré tvrze.
Zcela unikátní je tím, že její součástí je i kovářské muzeum. To zde vzniklo proto, že soukromý stavitel pan Dobeš je svou profesí kovář a chtěl tímto zachovat toto již zapomínané řemeslo. Současně je tím vysvětleno i jméno rozhledny.
Z pohledu na vstup do rozhledny jsou vidět nejen kované dveře, které vstup uzavírají, ale i starobylý způsob kladení kamenů. Současně je vidět, že vlastní schodiště je kovové s padesáti plnými stupni.
Vlastní výhledová plošina slouží současně jako součást kovářského muzea, na dřevených prvcích krovu jsou kopie všelijakých dobových dokumentů, které mají souvislost s kovářstvím.
Detailní pohled na kovářskou výheň včetně starého ručního měchu
Raritou je i zvon, který není litý, ale kovaný. Podle vyjádření pana Dobeše splní každému dobrému člověku při řádném zazvonění všechna přání
Pan Dobeš v uvítací řeči vzpomněl, jaké úsilí ho stál boj s byrokracií. Téměř deset let po první myšlence s hrdostí stříhá pásku. Při přípitku pan Dobeš s manželkou, která mu byla velkou pomocnicí. Ta je autorkou ideového návrhu rozhledny.
Výhled severozápadním směrem
