Reportáž z návštěvy Hořidel

Na počátku září 2009 jsem po dlouhé době měl možnost navštívit dvě rozhledny "postaru", tj. nasednout na vlak, dojet na nejbližší zastávku a vyrazit pěšky na vrchol. Do této jednodenní výpravy jsem zahrnul dvě z nejnovějších rozhleden Ústeckého kraje. První navštívenou rozhlednovou krasavicí se stala ocelová věž na Hořidlech, kterou jsem měl možnost spatřit ihned po vystoupení z vlaku v Horních Řepčicích. Co víc může rozhlednového nadšence motivovat víc....

Po odbočení z afaltky jdeme většinu trasy neznačenou polní cestou

V rozhledně vede hned několik cest. Tuto sympatickou šipku jsem objevil na cestě přímo z Horních Řepčic

A je to tu: V téhle chvíli každému milovníku rozhleden tep zvýši frekvenci, rozhledna se poprvé objevuje před námi

Ač věž vypadá jako telekomunikační sestra Rosičky, žádnou vysílací techniku tu nenajdeme

Tradiční stručný provozní řád rozhledny

Z tohoto ochozu ve výšce třinácti metrů se otevírá možná až překvapivě pěkný výhled

Pod rozhlednou jsou v křoví ukryty poměrně rozsáhlé trosky neznámé stavby. Mapy ani průvodce se o ní nezmiňují, že by pamětník dřívější slávy Hořidel v podobě výletní restaurace?

Přestože rozhledna stále voní novotou, už dnes působí trochu zapomenutě. Na vrchol ani nevede značená trasa, ale přesto má možná i proto určité kouzlo. Navíc moc takových pěkných výhledů na kompletní České středohoří nepoznáte...

Zpět na rozhraní Reportáží